Načeva

Bio

Monika Načeva je výraznou hudební osobností, která se objevila začátkem 90.let jako zpěvačka temných básní Jáchyma Topola. Její dráha je spjatá s kytaristou Michalem Pavlíčkem, se kterým do dnešní doby vystupuje a spolupracuje. K tomu experimentuje v elektronické hudbě, kde spolupracuje se silnými osobnostmi z Čech, Slovenska, ale hlavně z Anglie. Jejím hlavním rysem je práce s básněmi, originální přístup a mimo-žánrová cesta.

Vydala:
  • 1994 — rockové cd „Možnosti tu sou...“ s producentem Michalem Pavlíčkem, kde poprvé zpívá básně Jáchyma Topola. Toto album se stává kultovním.
  • 1996 — trip-hopově laděné „Nebe je rudý“ s producentem J. P. Muchowem.
  • 1998 — elektronické album „Mimoid“ s anglickým producentem Lazzlo Legezerem aka Dj Gus.
  • 2001 — „Fontanela“, kde spolupracují muzikanti s kapel Hypnotix a Létající koberec.
  • 2007 — cd „Mami“ opět s M. Pavlíčkem a Djem Five, spolu se singlem na vinylu „Tyhle dny“
  • 2010 — vinyl „Prolínání“ dohromady s Pavlem Zajíčkem a DG307
  • 2010 — cd „The Sick Rose“ s anglickým producentem Timem Wrightem, vzniklo jako doprovodný program k výstavě Dekadence now! v Rudolfínu, na staré básně z období dekadence a symbolismu.
  • 2013 — cd „Milostné slabiky“ s bluesovým kytaristou Justinem Lavashem na básně Sylvy Fischerové.
  • 2016 — cd „Na svahu“ spolu s Michalem Pavlíčkem a Pavel Bořkovec Quartetem, výběr starších skladeb na básně J. Topola.
  • 2017 — elektronický LP vinyl „Průvan v hlavě“ s producentem Tentato a Djem Five opět na básně Sylvy Fischerové
  • 2019 — cd + dvd „Spolu“ s Ivou Bittovou a Lenkou Dusilovou
  • 2020 — cd „Zdivočelí koně“ s Davidem Kabzanem a Markétou Pták

Jako herečka hrála v kultovních divadlech A-studio Rubín, Ha-divadlo a Sklep. Spolupracovala s div. skupinami Secondhand Woman a Vosto5. V současné době hraje v dětském divadle Minor.

V Českém rozhlase Vltava je autorka pravidelného pořadu „Sedmé nebe s Načevou“. V současné době se svoji kapelou Načeva koncertuje a pracuje na nové desce Načeva - Jdem temným dnem.

Recenze:
Přelud hledající tělo (Mimoid Načeva)

Časopis Respekt, Pavel Turek:

Od éry alba Nebe je rudý neměla Načeva takhle početnou, pestře složenou a údernou kapelu, jako je současná formace. Zpěvačka, která má unikátní dar měnit básně na písně, na svém poslední albu nejenže oživila poezii zakázaných autorů a autorek z období 60. až 80. let, ale také kolem sebe soustředila výjimečnou skupinu muzikantů.
Základ tvořilo trio, v němž figuruje klávesista David Kabzan s kořeny v dekadentní kapele Rány Těla, punková bubenice Markéta Pták z dua LO/VE a renomovaný producent Amák, který vytvořil nejen zvukový design alba Zdivočelí koně ale je také nedílnou součástí živých vystoupení Načevy. Během nich s důkladností sobě vlastní a přímo na místě dotváří plastický, vrstevnatý a nekompromisní sound kapely. Trojici na koncertech nyní doplňují ještě baskytarista Michal Koval, který s Načevou natočil právě Nebe je rudý, a bubeník Zdeněk Jurčík neboli Regál z kapel Priessnitz či Tomáš Palucha.
Zdivočelí koně mají rozlet i vědomí tradice. Předrevoluční samizdatová poezie tu je v rukách muzikantů snad všech alternativních žánrů, jaké se tu po roce 90 objevily a nebály se ohledávat temnotu a nořit se do ní – od post-punku po hardcore. Na koncertě nad tím pak Načeva bdí, aby vše bylo tak správně zdivočelé, jak má byt. „Posledním vlakem ujedem spolu. Koupím ti lístek, neřeknu kam,“ zpívá verše Václava Hraběte a publikum si může být jisté, že i když nezná cíl, cesta bude stát za to.



Aktuální Press balíček ke stažení (bio, foto, setlist, rider)

home